Radek Šimčík

Radek Šimčík vystudoval VŠE v Praze. hlavní specializací bylo IT a vedlejší Psychologie a sociologie v řízení firmy. Žil několik let v Austrálii. Absolvoval mnoho pokročilých kurzů védské meditace u mistrů Limor Babai, Thoma Knolese a Tima Browna. Mimo jiné také osmiměsíční Integrovaný kurz učitele meditace v roce 2016, který úspěšně zakončil v indické Rishikesh. Radek pořádá své vlastní kurzy Védské meditace a jeho velkým přáním je rozšířit povědomí o ní a umožnit používat tuto techniku i dalším lidem.

Vím, že jste bydlel několik let v Austrálii, pak se tam dokonce opět vrátil. Co Vám život v Austrálii vzal a co naopak dal?

Ať přemýšlím, jak přemýšlím, tak mě nenapadá, že by mi něco život v Austrálii něco vzal. Občas tam trpělo moje ego, když inženýr umýval nádobí nebo nafukoval balónky. Ne, to jsem si užíval, ale vyvážet plné popelnice na konských dostizích byla zajímavá zkušenost. Takže, co mi Austrálie dala? Kolik máme prostoru? Jednoduše, rozšířil jsem si obzory. Od poznávání dalších národností a jejich zvyků a tradičních jídel – já rád jím – po jiné přirodní krásy. Obecně se dá říci, že mentalita lidí v Australii je „to je v pohodě“. Což bylo takové osvěžující v kontrastu s Evropou.

Chtěl byste se tam ještě v budoucnu vrátit?

Moje rodinná situace je taková, že jediné, co me v ČR drží je to, co dělám. Neplánuji se do Austrálie vrátit natrvalo. Nebráním se tomu, uvidíme, co přijde. Určitě se tam brzy podívám. Jen nevím, jestli pracovně nebo jako turista.

Co Vás dovedlo k tomu, jak píšete ve svém článku věnovat se víc “sám sobě“? (Většinou se totiž člověk o sebe začne víc starat a zajímat, až když přijde nějaký problém.)

Na toto nedokážu konkrétně odpovědět. Sám nevím. Nikdy jsem to neřešil. Ani to, co mi dává meditace. I když nad tím se musím zamýšlet, protože takové otázky dostávám. Ale zpátky k vaší původní otázce… hm asi nějaký vnitřní hlásek to našeptával.

Kde jste se o Védské meditaci dozvěděl poprvé? Čím Vás tolik zaujala?

Samozřemě, že moje první setkání s Védskou meditací byla čistá náhoda. Přítelkyně Tereza studovala na učitelku jógy a její škola organizovala víkendové setkání s australkými domorodci. Učili nás házet bumerangem a chytat ho, vysvětlovali zákonitosti přírody a jak je ctí a tak. No a na zpáteční cestě do Sydney nás svezl náš budoucí učitel meditace. V autě nám „dal“ (jak odborně říkám :-) úvodní přednášku a my si tedy řekli, že to je super, že do toho jdeme. Asi bych ani neřekl, že je to shoda náhod, ale Tereza je další učitel Védské meditace v ČR. Až na to, že ona má několikaletý náskok s učením :-D Do nedávna jsme byli jen dva, teď jsme tři. Po pravdě řečeno, si nepamatuji, co mě tehdy zaujalo, ale můžu prozradit, co mě fascinuje teď. Ono je toho hodně. Hodinovou přednášku nevtěsnáme do jedné věty. Za pokus to stojí. Studenti mi vlatně každý den potvrzují, že i když je velmi jednoduchá, tak je nesmírně mocná. I když vypadá, že „nic“ neděláme, tak se dějí velké změny. A to nádherné je, že se vůbec nesnažíme ...

Nadchla Vás meditace hned, nebo jste si k ní hledal cestu dlouho? Sama vím, že je náročné vypnout a nad ničím nepřemýšlet. Spousta lidí to po prvních neúspěšných pokusech vzdá.

Tak ono to za chvíli bude 12 let, co medituji, takže si nejsem jistý, jestli mě nadchla hned. Já skutečně nikdy neřešil, jestli funguje a co mi dává. Prostě jsem to dělal. Takže můžu řící, že jsem si nehledal cestu k meditaci jako takové, ale k pravidelnosti. K tomu, abych ji dělal každý den. To mi nějaký čas trvalo. Zajímavé je, že mi nikdo nic neřekl a najednou jsem meditoval pravidelně. Sám se nad tím občas pozastavím. To slova … náročné, vypnout, nepřemýšlet, to je něco, co slýchávám relativně často. Když posluchač chce, tak mu vysvětlím, že tato slova prostě neexistují ve světě Védské meditace. Jsou techniky a techniky. Každá je jiná. Může mít jiný cíl, požadavky, předpoklady na uživatele a také ta cesta používání je kolikrát jiná. Je dobré zmínit, že technika určená pro mnichy někde v klášteře nemusí úplně fungovat pro velmi aktivního člověka dnešních dní. Védská meditace po vás nic nechce. Ano, kromě jedné věci. Nesnažit se. Ideálně se nesnažit ani meditovat. Chápu a sem tam se stane, že přijde na kurz někdo, kdo má zkušenosti s jinou technikou, která mu „nešla“. Když se to stane několikrát s různými technikami, tak je relativně pochopitelné, že to pak lidi vzdají. Védská meditace nabízí něco, co prostě funguje. Musí fungovat, protože využíváme přirozenosti naší mysli. Vlastně ji necháváme, ať si dělá co chce.

Co byste doporučil úplným začátečníkům s meditací? Nějaké rady, tipy?

Asi to, co jsem si teď sám zažil v podnikání. Člověk nemá tolik času a peněz, aby si vše dělal sám. Takže teď mi plakáty, web, vizitky budou dělat profíci. Možná půjdu i za nějakým (business) koučem. Takže moje rada zní: najděte si někoho, kdo Vám pomůže na Vaší cestě. Ano, hodně věcí se dá najít na internetu, v knížkách, ale tam často nedostanete odpovědi na vaše otázky, co Vám teď přijdou do hlavy.

Jaké zdravotní problémy se dají pomocí meditace odstranit?

Toto je taková ošemetná otázka. Bude stačit odpověď, že meditace může pomoci s čímkoliv? Vážné zájemce můžu odkázat na stovky vědeckých studií, které to potvrzují.

Co Vám dalo setkání s tolika profíky v oboru védské meditace?

To je dobrá otázka. Hmmm každý mě naučil něco jiného, co teď sám používám, když učím. Od toho, jak dělat kurz, tak po to, co na něm říkat. Samozřejmě jejich osobní příklad mne hodně ovlivnil i v mém osobním životě. Ono vlastně to, co dělám, neberu jako práci.

Nelitujete, že jste se vzdal své práce v IT oboru? Přemýšlíte třeba o návratu?

Některá rozhodnutí asi nejde vzít zpět, ale často stačí málo a místo lítosti prostě stačí udělat opak toho, pro co jsem se včera rozhodnul. Ne, rozhodně toho nelituji, ale protože IT mám rád, tak se vracím. Jako Ambasador azami.cz. Pro mě to bude něco jako meditace. Práce s lidma a pomoci jim se někam „dostat“.

 

Radku, děkujeme za rozhovor a na viděnou na festivale! :)